Péče o děti v Plovdivu

Jmenuji se Iva Kokinopulosová a studuji Mezinárodní rozvojová studia na Univerzitě Palackého v Olomouci. Chtěla jsem si zkusit nějaký rozvojový projekt v zahraničí a vybrala jsem si sirotčinec v bulharském Plovdivu.

Náplní stáže byla péče o děti ze sirotčince. Byla jsem zodpovědná za jejich volný čas v krizovém centru, takže jsem pro ně byla něco mezi učitelkou, kamarádkou a velkou sestrou. Zprvu jsem se bála, že se mnou nebudou komunikovat, ale chovaly se vzorně a rychle si mě oblíbily.

Byla jsem šokována jejich denním režimem. Všechny děti byly výjimečné, bohužel nemohly rozvíjet svůj talent. Atmosféra v sirotčinci byla ovšem velice přátelská. S mojí kolegyní z Ukrajiny jsme bydlely v jednom pokoji krizového centra.

I náš volný čas jsme věnovaly dětem, protože nás to bavilo. Přesto jsme měli dostatek prostoru na cestování po Bulharsku. Byla jsem ohromena bulharskou kulturou i zvyky, zvláště jejich typickým chováním, písněmi a tancem.

Jelikož vše perfektně fungovalo, nepotřebovala jsem od AIESEC Olomouc během stáže téměř žádnou pomoc. Místní AIESEC se o mě staral výborně, připravili pro mě uvítací party i další akce, diskutovali jsme spolu o práci a až na zvláštního šéfa našeho projektu jsem si všechny oblíbila.

Stáž obohatila můj život všemi možnými cestami. Uvědomila jsem si, že jsem velice citlivá osoba, naučila jsem se bulharsky, získala řadu nových zkušeností i znalostí a vlivem mých zážitků bych se chtěla věnovat práci s dětmi i v budoucnu.